Jdi na obsah Jdi na menu
 


Občanské právo hmotné 34-66

29. 9. 2007

Autor:

Mgr. Jan Havlíček, právník

www.MEDARB.cz

www.hajan.estranky.cz
ha.jan(zavináč/at)seznam.cz


34.  Předmět občanskoprávních vztahů.

§118

 

Předmětem jsou základní hodnoty lidské osobnosti, jakož i související hodnoty majetkové i nemajetkové za předpokladu, že právní regulace těchto hodnot náleží kritériím OP regulace

 

Předmětem jsou

  • věci – pokud to jejich povaha dovoluje
  • práva
  • jiné majetkové hodnoty
  • byty a nebytové prostory

 

Předmět OP vztahů - dare, facere, omitere pati

 

musí být ovladatelné, sloužit lidské potřebě a mít hodnotu

 

35.  Věc jako předmět občanskoprávních vztahů, kategorizace věcí, součást a příslušenství věci.

§119

 

Věc – hmotné předměty s určitým samostatným určením.

 

Movité

Věci, které nejsou nemovitostmi – negativní definice

(auto, nábytek)

 

Nemovité

Pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem

Součástí pozemků je i porost. Stavby nejsou součástí pozemku. Stavbu definuje stavební zákon – ale pouze ty stavby, které jsou spojeny se zemí pevným základem. Stavbami nejsou jen budovy, ale i technická zařízení (dle zákona). Samostatnou nemovitostí jsou i byt a nebytový prostor, jsou.-li předmětem vlastnictví.

 

Důležité – např. pro převod nemovitostí je nutná písemná forma smlouvy, vkládají se katastru nemovitostí.

Některé pr. vztahy se mohou týkat jen nemovitostí – věcná břemena

 

Zuživatelné

Nezuživatelné

 

Zastupitelné

Nezatupitelné

 

Druhově určené (genericky)

Individuálně určené

 

Reálně dělitelné (uhlí)

Reálně nedělitelné (auto)

 

Součást věci (§120)

  • není samostatnou věcí
  • nemůže být oddělena od věci hlavní

součástka stroje – jinak je nefunkční

 

Příslušenství věci (§121)

  • věc určená k užívání spolu s věcí hlavní

byt – společné prostory, pohledávka – úroky z prodlení (poplatek z prodlení),

 

 

36.  Obsah občanskoprávního vztahu.

 

  • Subjektivní právo

- absolutní SPr. (oprávnění určitého subjektu odpovídá povinnost neurčitých subjektů)

- relativní SPr. (oprávnění urč. subjektu odpovídá povinnost urč. subjektu)

- občanskoprávní nárok (vynutitelnost SPr. státní mocí, popř. svémocí oprávněného subjektu)

  • Subjektivní povinnost

- míra nutného chování povinného subjektu

- spočívá v dare, facere, omitere, pati, non facíre (nekonat)

 

Znaky nároku

  • vynutitelný proti vůli povinného
  • existenčně spjat se subjektivním právem
  • možnost použití st. donucení nebo svémoci(§6 – jestliže hrozí bezprostřední zásah a ohrožený jej může odvrátit)

 

 

37.  Ochrana subjektivních práv, ochrana pokojného stavu, nárok.

 

 

Prostředky ochrany

 

  • prevence

 povinnost dbát, aby nezasahoval do práv a oprávněných zájmů jiného bez pr. důvodu (§3/1)

 povinnost každého dbát, aby nedocházelo k ohrožování a porušování práv (§3/2)

  • právo domáhat se ochrany orgánu, který je k tomu povolán, pokud zákon nestanový něco jiného (§4)
  • operativní ochrana

- předběžné opatření orgánu st. správy, jestliže došlo k zřejmému zásahu do pokojného stavu

- možnost zakázat nebo uložit uvedení do původního stavu

  • svépomoc

 jestliže hrozí bezprostřední zásah a ohrožený jej může odvrátit

 důležité jednání přímo ohroženého, přiměřenost

 

 

38.  Věcná práva, pojem, druhy.

§123-151

 

Přestavují úplné nebo částečné panství nad věcí.

Přímé ovládání věci

Jsou důležitou součástí majetkových práv.

Oprávněnému subjektu přísluší ACTIO IN REM, působící ERGA OMNES

Obsahem povinnosti povinných subjektů má negativní povahu – non facíre (nekonání toho čím by se zasahovalo do práv oprávněných)

 

Předmětem je zpravidla věc v pr. smyslu.

 

Znaky

  • absolutní práva
  • předmětem je věc v pr. smyslu

 

Druhy

  • ius diminium - vlastnické právo (neomezené panství nad věcí)
  • possesio – držba (faktické panství nad věcí)
  • iura in re aliena – věcná pr. k věci cizí (omezené právní panství nad věcí)

 

 

39.  Pojem a obsah vlastnického práva, předmět.

Čl. 11 LZPS

§123-135c

 

Právními normami regulovaný vlastnický vztah

 

Vlastnická triáda je obsahem VP

  • ius possidendi
  • ius utendi et fruendi
  • ius disponenti (především k využívání směnné hodnoty věci – realizace směny)

Některé dispozice omezeny – vklad nemovitostí do katastru – aprobace st. orgánů

 

 

Objektivní VP – souhrn pr. norem regulujících VP (LZPS, OZ)

 

Subjektivní VP – právem zakotvená možnost vlastníka věc.

- držet

- užívat, požívat

- nakládat s ní

- domáhat se ochrany proti 3 osobám

 

Obsah

Vlastnická triáda

  • ius possidendi
  • ius utendi et fruendi
  • ius disponenti (především k využívání směnné hodnoty věci – realizace směny)

Některé dispozice omezeny – vklad nemovitostí do katastru – aprobace st. orgánů

 

 

Vlastnictví také zavazuje čl. 11/3 LZPS – zákaz zneužití VP

 

 

 

40.  Ochrana vlastnického práva.

§126

Odkaz na OSŘ

 

Prevence

Prostředky ochrany subjektivních práv

 

2 žaloby (někdy se hovoří o 3 - + žaloba na určení §80c OSŘ– deklarace existence nebo neexistence VP)

* Vindikační

* negatorní

Vindikační (Reivindikační)

Žaloba na vydání nebo vrácení věciproti tomu, kdo mu ji neprávem zadržuje. Žalovaný musí mít skutečně věc u sebe a držel ji neoprávněně, aby byla žaloba úspěšná.

(v pr. zničení věci apod, nemůže být tato žaloba úspěšná – musí dojít ke změně žalobního petitu, a požadovat náhradu škody)

Věc musí být bezpečně individualizovaná, nesmí dojít k záměně.

U nemovitostí plní fci indikační žaloby žaloba na vyklizení věci.

 

Negatorní (zápůrčí)

Proti zásahům do VP, které vlastníka ruší nebo jej omezují při výkonu VP.

Použije se i v případech sousedských sporů. Lze se bránit proti neopr. Zásahům, které byly vykonány, trvají nebo hrozí jejich opakování (nejen hrozí)

 

K vlastnickým žalobám může dojím i mezi spoluvlastníky.

 

Hranice pozemku – vindikační

 

 

41.  Nabývání vlastnického práva.

 

Právní titul – právní skutečnost, z jejíž účinků dochází k nabytí VP

 

  • originární (nezávisle na předchůdci, věc nově vyrobená)
  • derivativní (odvozuje se od původního vlastníka)

 

 

  • převod VP – dochází na základě projevu vůle (smlouva)
  • přechod VP – dochází na základě jiných pr. skutečností (ze zákona – dědění, rozhodnutí st. orgánu)

 

Nikdo nemůže převést více práva než sám má. – Tato zásada prolomena v §486 – pokud někdo nabude práva od neoprávněného dědice, je chráněn tak, jako by nabyl od dědice oprávněného

 

 

S převodem přecházejí na nabyvatele i závady na věci ( zástavní pr. , věcné břemeno)

 

Tituly nabývání

 

  • smlouvou

- k movité věci – nabytí VP tradicí

- k nemovité věci – účinností smlouvy + vklad do katastru nemovitostí

  • Nabývání děděním

- okamžik smrti zůstavitele (§460)

  • Rozhodnutím st orgánu

- nabývá dne určeným v rozhodnutí

(prodej movitých věcí soudem, rozhodnutím o zrušením podílového spoluvlastnictví)

  • Jiné skutečnosti

- přírůstek věci – momentem oddělení

- přisvojení – nelze nalezení apod. (možné u lesních plodin atd.)

- vydržení - způsobilý subjekt, předmět, oprávněná držba, uplynutí doby, nepřetržitost držby (originární)

(3 roky mov. 10 let nemov)

- zpracování –

- neoprávněná stavba (soud může přikázat vlastnictví stavby majiteli pozemku)

 

 

 

42.  Nabývání vlastnického práva smlouvou.

§ 133

 

Smlouvy – koupě, dar, směna – právní tituly – důvody nabztí

Nejde při vypořádání SJM

 

 

Movité věci

 předáním věci (nedohodnou-li se jinak) – odevzdání – modus

 

 

Nemovité věci

- vkladem do katastru nemo.

- účinností smlouvy

rozhodné zda je nemovitost evidována v kat.nem., smlouva musí být písemná

 

Spoluvlastnictví – při převodu celé věci, musí být účastníky smlouvy všichni

 

Stavebník nabývá dílo průběžně, bez ohledu, kdo je majitelem materiálu

 

 

43.  Zánik vlastnického práva.

 

  • Absolutní (VP k věci zaniká a nikdo není pr. nástupcem – zničení, spotřebování)
  • relativní (VP nabývá jiný subjekt)

 

Dle existence vůle

  • 1. na základě projevu vůle dosavadního vlastníka
  • 2. nezávisle na vůli dosavadního vlastníka

 

  1. – smlouvou

- opuštění věci

- spotřebování věci

- zničení

 

  1. – zánik věci (na základě události – povodeň)

- ztráta věci (pokud není vlastníkem vrácena, po 1 roce se stane majetkem státu)

- smrtí – přechod na dědice

- vydržení

- rozhodnutím st. orgánu (konfiskace, vyvlastnění)

 

 

44.  Sousedská práva.

§127

 

Nejedná se pouze o sousedská práva, ale o omezení vlastníkových práv ke každému, koho by mohl obtěžovat nad míru přiměřenou poměrům, nebo jehož výkon práv druhé ohrožuje.

 

- čeho se musí vlastník zdržet (ustanovení obsahuje demonstr. výčet – kouř, popílek, vibrace…, lze rozčlenit do 3 kategorií

a) ohrožení pozemku či stavby v jejich podstatě

b) imise od sousedů

c) převisy a podrosty

- oplocení (musí oplotit pozemek když je to potřebné a nebrání to využívání pozemku – nařizuje soud)

- co je vlastník povinen strpět (vstup souseda na pozemek 2 důvody – údržba sousedícího pozemku či stavby nebo obhospodařování např. sklizeň, údržba stromu)

 

 

 

45.  Spoluvlastnictví, pojem, druhy.

136-151

 

- vlastnické právo více subjektů společně k jedné věci, aniž by byla tato mezi ně rozdělena

 

Dělení je právní nikoli faktické

 

Subjekty

FO, PO, Stát

 

Vnitřní uspořádání – vztahy mezi vlastními spoluvlastníky

Vnější uspořádání – vztahy k 3 osobám

 

Druhy

  • Podílové 137-147
  • Bezpodílové 137-142 SJM

 

 

46.  Podílové spoluvlastnictví (pojem, práva a povinnosti subjektů, vznik, zánik).

§137

 

Podíl – vyjadřuje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví k společné věcí

Podíly jsou stejné pokud není dohodnuto nebo stanoveno jinak.

Podíl je základním pojmovým znakem.

Podíl nevymezuje určitou část věci.

Vyjadřuje pr. postavení spoluvlastníka k ostatním spoluvlastníkům

Určuje výši nákladů a podíl na užitcích

 

K 3 osobám – PÚ týkající se společné věci zakládají solidární pr. a povin. všem spoluvlastníkům- podle postavení věřitelská i dlužnická solidarita

 

 

 

 

Pr. a povin.

  • mezi spoluvlastníky – rozhodující je velikost podílu princip majorizace

rozhoduje soud

- nastala rovnost hlasů a společníci se nedohodli

- většina rozhodla o podstatné změně, s níž menšina nesouhlasí

Soud rozhoduje dle konkrétního případu , není ničím vázán.

 

Převod podílu

Na osoby blízké – bez omezení

Jinak předkupní právo spoluvlastníků – nedohodnou-li se o výkonu PP – pak podle podílů. – právo je vázáno prekluzívní lhůtou.

 

 

Zánik

  • dohodou
  • rozhodnutím soudu na návrh spoluvlastníka (i s nejmenším poddílem)

žaloba dle §80 OSŘ – vydání konstitučního rozhodnutí – soud není vázán návrhy účastníků

 

Vypořádání

- reálné rozdělení věci (musí být možné a účelné, dle velikosti podílu)

- přikázání věci jednomu (musí projevit zájem, možné pouze ve prospěch spoluvlastníka – ne 3osoby, určena náhrada ostatním)

- prodej věci a rozdělení výtěžku dle velikosti podílů

 

 

47.  Společné jmění manželů - pojem, vznik, předmět, obsah.

§143

Od r. 1998 – velká novela ZoR – změna bezpodíl spoluvlast. Na SJM

 

Základem majetkové úpravy mezi manželi, důvodem je stejné i majetkově, postavení manželů.

 

Předmět:
majetek nabytý za trvání manželství některým z manželů nebo jimi oběma vyjma: majetku

- získaného darem nebo dědictvím

- nabytého jedním z manželů do výlučného vlastnictví

- věci osobní potřeby

- majetek získaný v restituci

 

Vznik

  • uzavřením manželství
  • dohodou ke dni zániku manželství

 

Obsah

Práva a povinnosti (příjmy a výdaje, majetek, práva…)

 

 

Vztah k 3 osobám.

Oprávněni a povinni oba, obvyklou správu vykonává každý sám

Majetek k podnikání může jeden použít jen se souhlasem druhého. (uděluje se jen při prvním pužití)

Soud může na návrh jednoho zúžit SJM.

Soud zúží SJM když se jeden stane neomezeně ručícím společníkem.

 

 

 

Změna rozsahu

Forma – obligatorně notářský zápis

 

Předmanželská smlouva

Rozšíření – není vyloučeno absolutní rozšíření, ani jeden z manželů nebude mít vlastní majetek

Zúžení – maximum je de facto neexistence SJM, jelikož vznik je vyhrazen ke dni zániku, v tutéž chvíli SJM zaniká

 

 

 

48.  Zánik a vypořádání společného jmění manželů.

§149

 

u jednotlivé věci obvyklým způsobem (prodej, darování)

u SJM jako celku – nejpozději se zánikem manželství

za trvání (§52 Trest. Zák – propadnutím majetku, nebo vyhlášením konkursu na majetek)

smrtí (prohl. za mrtvého) 1 z manželů

prohlášením manž. za neplatné

 

Zrušení

 

  • Soudem

- ze závažných důvodů na věci - obvyklé vybavení domácnosti

- 1 se stan neomezeně ručícím společníkem

  • trest propadnutí majetku

- §52 tr.zák

  • prohlášení konkursu

- konkurs na 1,který podniká

 

 

Vypořádání

  • dohodou – možno i konkludentně 
  • rozhodnutím soudu
  • uplatněním nevyvratitelné domněnky

- nevyvratitelná domněnka – nepožádají-li do 3 let soud o vypořádání, má se zato, že z nemovitostmi (a některými movitostmi) ze SJM se stalo podílové spoluvlastnictví s ideálními podíly a věci movité, každý jak je vlastnil ke dni zániku manželství. Platí i pro úvěry atd…

 

Možný vznik nového SJM za trvání 1 manželství - 1 SJM – konkurs, nové SJM pouze povolením soudu, nové vzniká ex nunc.

 

 

49.  Vlastnické právo k bytům a nebytovým prostorům.

z. č. 72/1994 Sb o vlastnictví bytů

 

Předmět

  • Spoluvlastnictví budovy u které je subjekt vlastníkem bytu a zároveň spoluvlastníkem společných prostor

 

Pluralita předmětů – předmětem je jednotlivý byt i část domu

 

Vlastník je omezen vlastnickými pr. ostatních.

Byt je fakticky neoddělitelnou částí domu. Vlastník jej nemůže např. zničit

 

Vznik VP

  • vkladem prohlášení vlastníka do kat.nem.
  • výstavbou jednotky provedenou na základě smlouvy o výstavbě dle tohoto zákona
  • dohodou spoluvlastníků budovy
  • vypořádáním spoluvlastnictví
  • dohodou o zrušení SJM
  • soudním rozhodnutím o vypořádání SJM

 

Je-li vlastníkem všech jednotek 1 osoba, může zrušit rozčlenění na jednotky a prohlásit, že mění vlastnictví jednotek na vlastnictví budovy. – obligatorně formální – not.zápis

 

Právo účasti na správě – hlasovací pr. dle velikosti bytu.

 

50.  Držba, pojem, druhy.

§129-131

 

Dvě roviny chápání

 

  • jako součást vlastnické triády
  • subjektem držby není vlastník

 

Zákonný předpoklad – musí zacházet s věcí jako s vlastní – animus possidendi nebo vykonávat právo pro sebe, fakticky ji ovládat – corpus possionis

 

Předmětem – věci nebo práva jejichž výkon je možný opakovaně

 

Subjektem je jakýkoli subjekt OP vztahů, možná i pluralita subjektů (spoluvlastnictví)

 

Držba není detencí – detektor nemá věc pro sebe, chová se k věci jako k cizí (výpůjčka)

 

  • oprávněná

 nakládá s věcí jako s vlastní

 dobrá víra

  • neoprávněná

- drží věc jako vlastní

- není v dobré víře

 

Ochrana

Žaloba reivindikační, negatorní, svépomoc, pr. na ochranu st. orgánů

 

Nepr.dr – náhrada škody

 

 

 

51.  Věcná práva k věci cizí. 52.  Zástavní právo, vznik, obsah.

53.  Podzástavní právo. 54.  Věcná břemena - pojem, vznik, obsah, zánik. 55.  Zadržovací právo.

 

Iura in re aliena

 

51., 54 Věcná břemena

151n-151p

Obsahem je zatížení vlastníka nemovitosti, omezení jeho VP

K movitým v. se VB nezřizují.

Dispozice (zcizení, atd) nemají vliv na VB

 

3 druhy

* něco strpět (pati) – přejezd přes pozemek

* omitere - nezřídit okno

* facere – udržovat sjízdnou cestu

 

Vznikají písemně

  • smlouvou (musí splňovat obecné požadavky smlouvy, účinná vkladem do kat.nem) - kogentní
  • ze závěti ve spojení s výsledky o dědictví (nemůže být na úkor neopomenutel.dědiců)
  • schválenou dohodou dědiců (stejnou váhu jako sama závěť)
  • rozhodnutím přísl.orgánu (soud – nezbytná cesta od 1.1.2001)
  • ze zákona ( v zákonech o lesích, kartografii, silničním, drahách…)
  • vydržením (10 let + splňovat oprávněnou držbu)

 

Zánik

  • smlouvou (písemnou, vkladem do kat.nem.)
  • rozhodnutím přísl. orgánu (vyvlastněním zanikají i věcná břemena k nemovitosti)
  • ze zákona (tzv. faktickou cestou – via facti – trvalé změny – věc nemůže sloužit potřebám pro které byla určena

 

52. Zástavní právo

§ 152-174

Zajišťovací prostředek – nutí dlužníka uhradit splnit závazek, v případě nesplnění uspokojení přímo ze zástavy

Vztahuje se i na příslušenství zástavy.

 

Zásady

  • akcesority – ZP je existenčně spojeno s hlavním závazkem
  • induvidualizace zástavy a pohledávky
  • nedělitelnosti – zástavou se zajišťuje celá pohledávka

 

Subjekty

Obligační věřitel je totožný se zástavním věřitelem. (nelze jinak)

Zástavní dlužník (zástavce) nemusí být totožný s obligačním dlužníkem

Podstatnými náležitostmi smlouvy jsou

  • specifikace předmětu ZP (individualizace)
  • individualizace pohledávky

 

Forma not.záp  – u movitých věcí – předání nebo předáním do úschovy, zápisem do rejstříku zástav (vede Not.komora)

- u nem.věcí – zápis do kat.nem.

 

Vespolné ZP

- pohledávka je zajištěna ZP na několika samostatných zástavách

(ZP simultánní, neboli pluralita zástav)

 

Výše zajištění –

- ZP se vztahuje i na příslušenství pohledávky

- ZP může zajišťovat i pohledávku, která v budoucnu vznikne

 

Vznik ZP

  • ze smlouvy
  • rozhodnutím st. orgánu
  • soudem schválené dohody o vyp. dědictví
  • ze zákona (ZP pronajímatele k vybavení nájemce §672)

 

Povinnosti

- péče řádného hospodáře věřitele

- nárok na úhradu nákladů spojených s plněním výše uvedené povinnosti (kustodie) – samostatný nárok

- nemůže věc užívat, jen když mu to dlužník dovolil (i konkludentně)

- odpovědnost za škodu dle obecné (každý kdo převzal věc odpovídá za její poškození, ztrátu či zničení

- odpovědnost schovatele, je-li zástava odevzdána 3 osobě

 

Uspokojení ze zástavy

Primární je preventivní působení, aby dlužník splnil správně.

Momentem splatnosti pohledávky hlavní vzniká právo věřitele uspokojit se ze zástavy.

Věřitel není vázán nějakou lhůtou.

 

2 zákonné způsoby

  • zpeněžením ve veřejné dražbě
  • soudním prodejem zástavy

U vespolného ZP může věřitel zvolit uspokojení z kterékoli dle výhodnosti

Věřitel se nemusí ze zástavy uspokojit a může pohledávku nadále vymáhat na dlužníkovi. Může se domáhat i pokud zástava nekryla celou pohledávku – požaduje rozdíl.

 

Neplatná ujednání (absolutní neplatnost)

- dlužník nebo zástavce nesmí zástavu vyplatit

- dlužník nebo zástavce nesmí nemovitost zatavit jinému věřiteli

- věřitel může prodat zástavu jinak než stanoví zákon

- věřitel se nesmí domáhat uspokojení pohledávky prodejem zástavy

- věřiteli zástava propadne

 

Zánik

  • zánik pohledávky (promlčením pohledávky nezaniká právo, takže ZP existuje dál)
  • zánikem zástavy
  • jednostranným vzdáním se věřitele písemně
  • uplynutím doby (pokud byla takto omezena)
  • složení ceny zástavní dlužníkem
  • dohodou

 

53 Podzástavní právo

§173,174

Samostatným druhem ZP,

Vzniká zastavením pohledávky již zajištěné zástavním právem

 Ke vzniku není nutný souhlas vlastníka zastavené věci, je mu však potřeba vznik podzástavního práva oznámit.

 

Při uspokojování z podzástavy se podzástavní věřitel dostává do pozice (oprávnění) zástavního věřitele.

Vklad do kat.nem není nutný – dlužníkovi se to pouze oznamuje

 

Předmětem

Nemohou být cenné papíry

 

Ustanovení o podzástavním právu jsou lex specialit vůči ustanovením o ZP.

 

55. Zadržovací právo

§ 175-180

RETENCE

 

Oprávněný věřitel může zadržet movitou věc dlužníka k zajištění splatné peněžní pohledávky

 

Pouze zajišťovací fce – nikoli uhrazovací

 

Vznik – zadržením věci 1stranný PÚ (věřitel musí mít pr. titul k držení věci, nelze zadržet věc získanou lstivě či svémocně)

 

V př. že je na dlužníka vyhlášen konkurs, může věřitel zadržet pohledávku nesplatnou.

 

Není důležitá vazba pohledávka – zadržená věc.

 

Nevztahuje se na věci hosta při ubytování, věci nájemce, který má vyklidit byt.

 

Věřitel musí neprodleně vyrozumět dlužníka – písemně.

 

Retenční věřitel se ze zadržené věci může uspokojit pouze v rámci výkonu rozhodnutí. Má přitom prioritu před všemi ostatními věřiteli, včetně zástavního.

 

Zánik

  • zánik hlavního vztahu (akcesorická povaha)
  • nahrazení jinými zajišťovacími prostředky

 

56.  Pojem a podstata závazků

§488 an.

 

Obligace - závazek

ZV – vztah ze kterého věřiteli vzniká právo na plnění (pohledávka) a dlužníkovi povinnost splnit závazek

 

Subjekty se mohou nazývat různě, princi závazkového vztahu trvá.

 

Upravují směnu mezi živými

 

Subjekty – FO, PO, stát

 

Možná pluralita – věřitelská i dlužnická

 

Vznik

  • z PÚ (smlouvy - §43 an., 51 a mixtae)
  • z deliktu – důvody

- způsobení škody

- bezdůvodné obohacení

- vada plnění či prodlení

  • jiné pr. důvody

(ze zákona – důsledkem konstitutivního rozhodnutí)

Mnohdy se použije analogie při posuzování smlouvy – viz KS v Hradci Králové 25 Co 273/97 – na smlouvu dle §51 o úschově peněz se použije smlouvou o úschově.

 

Prvky

  • předmět (plnění – povinnost dlužníka, které je věřitel oprávněn se domáhat)
  • subjekty (strany závazkové vztahu)
  • obsah (oprávnění věřitele – povinnost dlužníka

 

 

Změny pouze se souhlasem stran

 

57.  Prvky a základní třídění závazkových vztahů.

58.  Dělení závazkových vztahů podle subjektů.

59.  Dělení závazkových vztahů podle předmětu plnění.

 

 

Prvky

  • subjekty
  • předmět
  • obsah

 

Klasifikace

 

Dle subjektu

  • na každé straně 1 subjekt
  • více subjektů – společné

- aktivní pluralita – více věřitelů

- pasivní – více dlužníků

 

· vícestranné (např. smlouva o sdružení)

· ve prospěch 3 osob (pojištění dětí, 3 osoba musí projevit vůli přijmout)

· k tíži 3 osob – nelze – porušuje autonomii vůle, rovnost subjektů

 

Dle předmětu

  • plnění dělitelné

- závazky solidární  (solidarita pasivní – dlužníci musí plnit věřiteli společné a nerozdílně)

(solidarita aktivní – dlužník může plnit kterémukoli věřiteli)

- závazky dílčí – několik samostatných závazků

· plnění nedělitelné (větš. věci individuálně určené)

- závazky aktivní – dlužník může plnit kterémukoli věřiteli

- závazky pasivní – nutná součinnosti všech dlužníků, splněním závazku jedním, zanikají všem

 

 

· peněžité

· nepeněžité

 

· úplatné

· neúplatné

 

· jednotlivě určené plnění

· druhově

 

· alternativně určené plnění (dlužník může volit z několika druhů plnění)

· alternativa facultas ( jedno plnění, náhradní nastupuje pokud nelze hlavní dohodnuté plnění plnit)

 

· jednorázové plnění

· částečné

· ve splátkách (srážky ze mzdy)

· opětující se (nájem)

· trvající (nerušit druhou stranu ve výkonu práv)

 

 

 

60.  Vznik závazků.

 

Vznik

  • z PÚ (smlouvy - §43 an., 51 a mixtae)
  • z deliktu – důvody

- způsobení škody

- bezdůvodné obohacení

- vada plnění či prodlení

  • jiné pr. důvody

(ze zákona – důsledkem konstitutivního rozhodnutí)

Mnohdy se použije analogie při posuzování smlouvy – viz KS v Hradci Králové 25 Co 273/97 – na smlouvu dle §51 o úschově peněz se použije smlouvou o úschově.

 

61.  Obsah závazků.

§ 494

 

Povinnost dlužníka – spočívá v

Dare

Facere

Omitere

Pati

Věřitel je oprávněn to po něm požadovat

 

Obvykle se ve smlouvě uvádí kauza. Ne u cenných papírů

U obligatorně kauzální je věřitel povinen prokázat právní důvod zavázání.

 

Jakost není-li dohodnuta je střední (průměrná)

 

62.  Odpovědnost za vady u závazků.

§499

 

U smluv úplatných ale i míchaných plněních

 

  • osobní (na osobě dlužníka, neomezený rozsah, ručí celým svým majetkem)
  • věcná (spočívá na věci, zástavní právo…)

 

odpovědnost za

  • vlastnosti přenechané věci
  • použitelnost přenechané věci
  • přenechaná věc nemá právní vady

 

Vadami je

- vše co snižuje využití a upotřebení věci, nebo ji jinak znehodnocuje. (právní i faktické)

 

  • zjevné (nabyvatel ji musí bez zvláštního úsilí rozpoznat – jiné u odborníka a normálního člověka)

neodpovídá pokud se s nimi nabyvatel seznámil nebo mohl seznámit

  • skryté (ty zbývající)

 

 

  • neodstranitelné (věc nelze užívat) – zrušení smlouvy (vrácení plnění)
  • odstranitelné (věc lze užívat)

 přiměřená sleva

 oprava

 

 

Pokud však zcizitel ujisti výslovně, že věc je bez vad pak odpovídá i za vady zjevné.

Za dluhy váznoucí na věci je odpovědný zcizitel.

 

Zcizitel odpovídá pouze za vady, které má věc v době zcizení.

 

Odpovědnost za vady je objektivní – nezáleží na tom zda prodávající věděl či nikoli

 

Výjimka

 přenechání věci jak stojí a leží

 vady zjevné

 vady které lze zjisti z evidence nemovitostí

 

Časová odpovědnost

§502

Vydává se záruční list

- stanovena zákonem

- prováděcím předpisem

- dohodou

- prohlášením zcizitele

 

63.  Změny v obsahu závazků - pojem, druhy.

§516 – 523

 

Dohoda stran – Novace kumulativní

Účastníci si sjednají nový závazek, který stojí vedle původního

Trvá i zajištění původního

Pokud by původní zanikl jde o narovnání dle §585

 

Prodlení dlužníka (mora debitoris)

* Závazek není splněn řádně a včas

* Věřitel je oprávněn požadovat plnění – poskytne dlužníkovi lhůtu, výjimka – FIXNÍ SMLOUVY

* Možnost požadovat úroky z prodlení.

* Dlužník nese nebezpečí ztráty, zničení, poškození

* Dlužník je povinen nahradit věřiteli škodu, která zpožděním vznikne

* K prodlení nedojde když dlužník plnění nepřijímá nebo neposkytne součinnost

* Plnění ve splátkách – prodlení jednotlivých splátek

 

Prodlení věřitele (mora kreditoris)

  • věřitel nepřijme řádné plnění nebo neposkytne potřebnou součinnost
  • nenastává prodlení dlužníka
  • věřitel hradí dlužníkovi náklady nebo škodu

lze se vyvinit – subjektivní odpovědnost

 

 

64.  Změny v osobě věřitele nebo dlužníka u závazků - pojem, třídění.

§524 - 543

 

Ke změně dochází na straně dlužnické nebo věřitelské

 

  • postoupení pohledávky – cese
  • převzetí dluhu – intercese privativní
  • přistoupení k závazku – intercese kumulativní
  • poukázka na cenné papíry

65.  Postoupení pohledávky.

§524-530

 

Změna v osobě věřitele

 

Věřitel jenž postupuje pohledávku  – cedent (postupitel)

Komu postupuje  - cesionář (postupník)

Dlužník  - cessus (debitor)

 

K převodu není nutný souhlas dlužníka, avšak k platnosti je obligatorně předepsána písemná forma. Není to jednostranné prohlášení.

 

Informační povinnost cedenta vůči cesionáři - předat podklady a info

 

Plnění – nejen peněžité (i s příslušenstvím)

Postoupit nelze pohledávku promlčenou, lze postoupit pohledávku nesplatnou.

Postoupit lze úplatně i bezúplatně.

 

Zvláštním případem je postoupení za účelem inkasa – inkasocese  - u nás dohoda o sdruženém inkasu (postupník nemá další dispozice, pouze převzatý závazek vymoci)

 

Přechod

  • univerzální
  • singulární

 

Postoupit nelze

  • pohledávku zanikající smrtí cedenta (bolestné …nebo dohoda účastníků)
  • pohledávku jež nemůže být postižena výkonem rozhodnutí
  • jestliže je to dohodnuto

 

Druhy

 

  • cese smluvní (dobrovolná)
  • cese nezávislá na vůli stran

- ex lege

- rozhodnutím soudu

 

 

Cedent musí vyrozumět dlužníka o změně věřitele bez zbytečného odkladu. Cessus může plnit (pokud neví o změně) i cedentovi. Cesionář poté požaduje pnění po cedentovi. Cesionář může prokázat (písemně) cessusovi, že může plnit jemu.

 

Postoupení za úplatu – cedent odpovídá za

  • cessus splnil závazek dříve cedentovi
  • postoupená pohledávka zanikla z důvodu započtení mezi debitorem a cementem
  • za dobytnost do výše přijaté úhrady s úroky (cesionář však musí pohledávku začít bez odkladu vymáhat u soudu)

 

Je-li pohledávka zajištěna, musí cedent podat zprávu ručiteli.

Námitky zůstávají debitorovi i po převodu + možnost započtení vůči postupníkovi. (započíst již nelze pohledávky vůči postupiteli)

Na žádost postupníka může postupitel vymáhat pohledávku sám na účet postupníka.

 

 

 

66.  Převzetí dluhu, přistoupení k závazku.

§ 531-532, 533-534

 

Intercese privativní a intercese kumulativní

Intercese privativní

 

Nastupuje nový dlužník

Dnem souhlasu věřitele s převodem dluhu se nový dlužník dostává do postavení původního dlužníka, má však možnost uplatnit námitky jako původní dlužník a uplatnit své splatné pohledávky vůči věřiteli započtením.

 

Smlouva musí být písemná.

 

Původní dlužník nemusí souhlasit. Převodem privativním se ruší původní závazek na vzniká nový – původní dlužník již není dlužníkem.

 

Zajištěné poskytnuté 3 osobami trvá jen když souhlasí se změnou dlužníka!

 

Intercese kumulativní

 

Je druhou možností – přistoupení k závazku, původní závazek trvá a vzniká i nový. Existují vedle sebe 2 závazky.

Vzniká písemnou smlouvou mezi věřitelem a novým dlužníkem. (není písemná – absolutní neplatnost)

Vztah mezi dlužníky – pasivní solidarita (společně a nerozdílně)

 

§534 – není intersecí, ale jde o závaze 3 osoby vůči dlužníkovi. Věřitel de facto o jeho přitoupení ani nemusí vědět. Přistoupivšímu dlužníkovi vzniká odpovědnost za náhradu škody vůči dlužníkovi.

V §534 nelze tedy hovořit o změně v subjektech