Zlatý lobbying
Autor:
Mgr. Jan Havlíček, právník
ZLATÝ LOBBYING
Velké pozdvižení vyvolalo prohlášení bývalého náčelníka generálního štábu, že zaznamenal v souvislosti s nákupem stíhaček Gripen lobbystiký tlak. Je tedy lobování vůbec žádoucí? Opět to bude záležet na úhlu pohledu a především na které straně barikády stojíme.
Některé prameny datují vznik lobbyingu na rok 1837. Proč přesně tento rok, to jsem se nedočet, ale původní výraz (lobby) pochází z angličtiny a znamená „předsálí“. Terminologie je z USA a odvodila se od skupinek postávajících v předsálí kongresových budov se snahami ovlivnit hlasování zástupců lidu. Zřejmě skupinek bylo v roce 1837 už tolik, že se o tom muselo začít psát – nebo snad první maléry. Koncem 19. stol. Byl lobbying ztotožňován s whiskou, lehkými ženami, financemi, nemovitostmi atd.
Příklad uvedený generálem Šedivým je k zamyšlení z několika důvodů. Jednou lobbyista Dalík dělá poradce premiérovy a nikomu to nepřijde zvláštní, jinde se může působení lobbyistů zdát minimálně podezřelé. Kde je hranice legality lobbyistického jednání? Whisky a lehkou ženu by naše společnost snad uznala, ale peníze?
Stát se vyznačuje navenek povahou státní moci, která, abychom mohli hovořit o státě, musí být nezávislá, výlučná a neomezená. Pokud zhodnotíme tyto znaky, pak výsledkem nám bude množství suverenity, kterou se daný stát projevuje. Suverenitu stát projevuje takzvaně „vně“ - lépe řečeno – vůči ostatním státům světa, ale také „dovnitř“ – vůči svým občanům, osobám na svém území, apatridům, různým skupinám atd. Pokud je stát nezávislý na vnějších i vnitřních tlacích a jeho moc je tímto neomezená, pak lze hovořit o suverénním, resp. svrchovaném státě.
Lobbyingů můžeme nalézt mnoho druhů, zamyslíme-li se nad tím, pak lobbying vždy vede k získání nějakého prospěchu, většinou finančního. Nemůžeme však říci, že je vždy také nežádoucí, protože často pomáhá v prosazení zájmu menšin (viz. Zákon o registrovaném partnerství, snahy o pozitivní diskriminaci žen v politice atd.). Ten negativní však nenazývejme lobbyingem, pravým jménem - úplatkářstvím, kupčením se státními prostředky apod.
Jak se ho zbavit? My se ale nechceme zbavit všech forem lobbyingu. Ty jeho nežádoucí formy nelze dokonale ani zakázat, ani se s nimi smířit. Zaslechl jsem názor, že je to vinou nízkých platů politiků. Politici ale nikdy nebudou tak bohatí, aby mohli být víc.
My vybíráme, kdo za nás rozhoduje, proto bychom se měli více snažit poznat morální kredit naší politické reprezentace. Není to jediná cesta jak se snažit zbavit úplatkářství, ale je to cesta nejsnazší a nejefektivnější. Právo zmůže mnohé, morální hodnoty však nahradit nemůže.
Jan Havlíček
