Obchodní právo - závazky 1-10
Autor:
JUDr. Jan Havlíček, právník
Závazkové právo
- Charakteristika obchodních závazků, způsob jejich právní regulace, zásady soukromého práva a jejich uplatnění v obchodních závazcích
Zásady soukromého práva
1.) Princip jednoty soukromého práva
-dualistické pojetí
-ObchZ a ObčZ – lex specialis
2.) Svrchovanost zákona
3.)Princip rovnosti účastníků obchodních vztahů
-princip ekvivalence – je částečně prolomen u smlouvy uzavřené v tísni –dále u smluv adhezních a regulovaných – jsou podmíněny veřejných zájmem (např. také zákonná kontraktační povinnost)
4.)Princip smluvní svobody
A)zda a s kým smlouvu uzavřít
-neplatí zde princip kontraktační povinnosti
-může zde ale existovat povinnost na straně nabídky uzavřít smlouvu
a)povinnost dobrovolně převzatou
-na základě pactum de contrahendo nebo na základě vyhlášení veřejné obchodní soutěže
b)na základě právního předpisu – např. dodávka teplé vody
c)jiné případy – např. kolektivní investování nebo nucené licence
-na straně poptávky pak existuje nutnost k uzavření smlouvy
a)pactum de contrahendo
b)investiční společnosti a fondy – povinnost uzavřít s bankou depozitářskou smlouvu
c)svobodná povolání – nutnost uzavření pojištění odpovědnosti za škodu
B)svoboda v určení obsahu smlouvy
-svoboda se projevuje především v
a)možnosti zvolit si smluvní typ
b)možnost zvolit ObčZ nebo ObchZ
c)možnost inominátní smlouvy
-platí zde ovšem omezení
a)nelze kontrahovat v rozporu se zákonem – nedovolené nebo zakázané plnění nebo obcházení poctivého obchodního styku
b)nelze inominátní smlouvou obcházet určitý smluvní typ
c)nelze volit režim ObčZxObchZ vždy
d)nelze smlouvu s neurčitým obsahem
-někdy může být celá kontraktace limitována formuláři nebo obchodními podmínkami
-adhezní smlouvy nebo hromadně uzavírané – mohou nastat problémy s ochranou spotřebitelů, případně s dominancí na trhu
5.)Princip dispozitivnosti právní úpravy
-první, druhá a čtvrtá část ObchZ – kogentní x závazky ze cca 4/5 dispozitivní (kogentní např. ustanovení o písemné formě)
6.) Princip bezformálnosti pú
- zákon s písemně uzavíranými smlouvami spojuje jiné právní důsledky – nutné rozlišit, zda se jedná o kogentní písemnou formu nebo z vůle stran
- u pú, kde nutnost písemné formy, tam je nutné ji zachovat i při měnění a rušení pú (i když to není výslovně zmíněno
- písemná forma je předepsána pro SS, převod obchodního podílu, zástavní, prodej podniku, nájem podniku, koupě najaté věci, licenční, nájem dopravního prostředku, obchodní zastoupení, tiché společenství, otevření akreditivu, BÚ, vkladový účet, výhradní prodej
x konsenzuální závazky - 14 typů – obchodní tajemství, kupní smlouva, skladování, dílo, mandátní, komisionářská, kontrolní činnost, zasilatelská, přeprava věci, zprostředkování, inkaso, bankovní uložení věci
-smlouva o uložení věci – není písemná forma x není konsenzuální, nýbrž reálná
7.) Poctivost a profesionalita v obchodních vztazích
-porušení zásad dobrého obchodního styku nezneplatňuje smlouvu – nutná profesionalita a vigilantibus iura scripta sunt
8.) Respekt k internacionalitě obchodního práva
-nové prvky v obchodním právu
9.) Princip retroaktivity
-jen nepravá retroaktivita pro určité bankovní obchody
10.) Principy pacta sunt servanta
Obchodní závazkové vztahy – jde o soukromoprávní závazkové vztahy, které se od obligací obecného práva odlišují
a) subjekty představují podnikatele nebo je u nich tato vlastnost konstruována fikcí
b) vznikají jako obchodní závazkové vztahy v souvislosti s podnikatelskou činností nebo ve vazbě na aktivity na roven postavené, nebo z vůle účastníků
c) obsah podroben úpravě ObchZ
Podmínka pro dispozitivnosti právních norem
-neexistence výslovného zákazu
-povaha konkrétního ustanovení
-neschopnost rozpoznat dispozitivní x kogentní normy = z opatrnosti se použije jen to, co je výslovně napsání – proto obchodní zákoník určuje výslovně v 3. části kogentní ustanovení
- v par. 2 odst. 3 je jasně stanoveno, že si strany mohou svá vzájemná práva a povinnosti stanovit odchylně – ne to, co se dotýká třetích osob x právní normy v první, druhé a čtvrté části mají vesměs veřejnoprávní charakter a nelze na ně aplikovat par. 2 – pokud to zákon sám nepřipustí nebo to ze znění není patrné (par.763)
-vzájemný vztah ObchZxObčZ – speciální a subsidiární
- Vztahy mezi obchodním a občanským zákoníkem obecně a v závazkovém právu, druhy obchodů
V názvu ustanovení nalezneme „některá“ pak další ustanovení nalezneme o ObčZ.
Typové obchody (absolutní)
- § 261/3 – lepší vyjádření je nominátní obchody
- převážně vyjmenované smluvní typy, ne však všechny, ale pouze vyjmenované v § 261/3
Relativní
- § 261/1,261/2 – závazkové vztahy mezi podnikateli, při jejich vzniku je zřejmé, že se týkají jejich podnikatelské činnosti
- ZV mezi státem (i st.organizace,jež nejsou podnikateli) při zabezpečování veřejných potřeb
- upravené (§261/1)
- upravené (261/2)
- smluvní typy z obchoz (mino typy z §261/3)
- inominátní sml. podle ObchZ
-smluví typ z ObčZ
Smíšené
- § 261/6
Absolutní neobchody
- občanskoprávní vztahy, smlouvy dle § 261/7 – pojistná sml.
Fakultativní obchody
- § 262 – dohodnout si závazkový vztah pod režim ObchZ, pokud je neuveden v § 261
- Prameny právní úpravy obchodních závazků, kogentní a dispozitivní normy v obchodněprávních vztazích, obchodní zvyklosti, judikatura
Vychází se: §1/2, 261/6, 261/7, 263, 264, 273, 274
- §1 – ObchZ kogentní - dispozitivní – ObčZ kogentní – dispozitivní – zásady ObchZ –
- 261/6 – kogentní ObčZ – sml.typy dle ObčZ – dispozitivní ObčZ
- 263 – kogentní ObchZ – smlouvy (typy – inomináty) – dispozitivní ObchZ
Celkové schéma
Učebnice str. 39:
koketní ObchZ (kog. ust.u sml.typů) – smlouvy (obch.podmínky, vykládací pravidla, obch.zvyklosti) – dispozitivní ObchZ – kogentní ObčZ – dispozitivní ObčZ – obchodní zvyklosti – zásady ObchZ
pokud smlouva stanoví jinak než dispozitivní ustanovení ObchZ, pak se na druhém místě použijí kogentní ustanovení ObčZ
- Specifika obchodněprávní kontraktace, veřejný návrh na uzavření smlouvy, veřejná obchodní soutěž, smlouva o smlouvě budoucí, ochrana důvěrných informací a obchodního tajemství
Smluvní strana musí mít v průběhu smluvního vyjednávání skutečnou vůli, prostou omylu, nátlaku, bezprávních výhružek a jiného nepatřičného ovlivňování. (problematické formulářové sml.)
Předsmluvní jednání (punktace)
- někdy se může stát, že jedna strana namítá uzavření dohody aniž by došlo k podpisu smlouvy (uznávají někdy i soudy), doporučuje se v zápisech z jednání stále uvádět, že jde pouze o projekt a strana prozatím neprojevuje vůli zavázat se (letters of intent), nás zákon však neupravuje tzv. vinu při smlouvání (culpa in contrahendo)- připadá v úvahu při kontraktaci se zahr. obch. partnerem
Používání podmínek (jsou výrazem nejistoty)
- odkládací
- rozvazovací
Kontraktace
- návrh smlouvy (pozice se mohou měnit – protinávrh se změnou se stane novým návrhem)
- nabídka musí být dostatečně jasná a specifikovat záměr navrhovatele
- návrh váže navrhovatele (po urč. dobu, do odvolání), lze odvolat pokud dojde odvolání nejpozději s návrhem, neodvolatelnost může stanovit pouze navzhovatel
- ústní návrh zaniká není-li akceptován ihned
Veřejný návrh
- musí obsahovat podstatné náležitosti smlouvy (pro jedn.typy)
- pokud by návrh neobsahoval – mohla by vzniknou t inom. sml.
- pokud ------ „“ ---- - můžeme hovořit o marketingu, pak jde o výzvu k podání návrhu
- proces vzniku sml.je třístupňový (pokud v podmínkách není stanoveno jinak , má se zato, že smlouva je uzavřena se všemi akceptanty)
- návrh je odvolatelný – musí být publikováno jako návrh
Veřejná soutěž
- výzva k podání nevhodnějšího návrhu
- ve výzvě vymezit předmět a podmínky
- náklady účasti nesou účastníci (náhrada pouze pokud to stanoví soutěžní podmínky)
- lze zpoplatnit účast v soutěži (pozor na to)
- pokud v podmínkách zadavatel neuvedl, že lze odmítnout všechny návrhy, musí jeden přijmout –ex lege
Zadávání veřejných zakázek dle z.č.: 137/2006 Sb.
- zadavatelé
- ČR, státní příspěvkové org., územní samosprávný celek, jiná PO (založená za účelem poskytování potřeb veřejného zájmu – nemá průmyslovou ani obchodní povahu a je financována především státem nebo stát volí víc než 50% členů jejích statut.org, kontrol.org
- sektorový zadavatel – dominantní postavení v energetice,plynárenství, vodárenství
- centrální zadavatel- zadávání spočívá v pořizování dodávek pro jiné zadavatele, a prodává je jiným zadavatelům, zadává zakázky na účet jiných zadavatelů
Musí jít o smlouvy úplatné
+ zakázky malého rozsahu – do
+ podlimitní - nad
+ nadlimitní – ČR nad 4.290 tis / 165,288 tis. Kč
Samospr. 6.607 tis/165.288 tis Kč
- dodavatel (uchazeč)
- FO nebo PO – podal nabídku v zadávacím řízení
- jednání ve shodě
- druhy zadávacího řízení
- otevřené ( neomezený počet uchazečů)
- užší – prokázání kvalifikace – výběr
- jednací řízení s uveřejněním
- bez uveřejnění
- soutěžní dialog
- zjednodušené podlimitní řízení
- kvalifikace zájemců
- základní, profesní, ekonomické, finanční, technické
- zadávací dokumentace
- obchodní podmínky, způsob zpravování ceny, způsob zpracování nabídky, způsob hodnocení nabídek
- hodnocení
- eko. Výhodnost, nejnižší ceny
- přezkum
ÚOHS – na návrh
§ 189 an – Smlouva o budoucí smlouvě
- 1 nebo obě sml. strany se zavazují uzavřít smlouvu
- předmět určen alespoň obecně
- uzavření sml. na vyzvání protistrany
- nárok na náhradu škody
- obsah budoucí sml. může stanovit soud (promlčení po 1 roce od vyzvání, smlouva může stanovit kratší)
- zaniká nevyzváním ve stanovené době (nebo do 1 roku od uzavření) nebo se změnily okolnosti – nelze dál rozumně požadovat
- Zajišťovací instituty v obchodním právu
Jistota – upravena v ObčZ –dvě důležitá pravidla
a)nikdo není povinen ocenit věc na víc než 2/3 odhadní ceny
b)vklady v bankách jsou způsobilou jistotou na 100%
-zajišťovací instituty –zástavní právo, podzástavní právo, smluvní pokuta, ručení, bankovní záruka, dohoda o srážkách ze mzdy, zajišťovací převod práva, postoupení pohledávky
Způsoby vzniky zajištění závazků
-způsoby upravené v ObchZ – smluvní pokuta, ručení, bankovní záruka, uznání dluhu
1) zajištění vzniklé pú
a)dvoustranným
-smlouvou (zástavní smlouva)
-dohodou (ujednání o smluvní pokutě)
b)jednostranným
-jednostranným úkonem věřitele, typicky retencí (par. 175 ObčZ)
-jednostranným úkonem dlužníka, typicky uznání závazku
-jednostranným úkonem třetí osoby, např. ručitele
2) Zajištění na základě úředního nebo soudního výroku (typicky zřízení soudcovského zástavního práva)
3) Zajištění vzniklé ze zákona
a)vznik zákonného zástavního práva
-skladovatele na skladované věci
-zasilatele k zásilce
-dopravce k zásilce
-bance k uloženým věcem dle smlouvy o bankovním uložení věci
b)zákonné ručení
-v obchodních společnostech a v družstvech
-při prodeji podniku
-uvedením jména tichého společníka
Zajišťovací smlouvy
-akcesorická povaha
a)jaké povinnosti na sebe poskytující zajištění bere
b)vztah k hlavnímu závazku
Ručení
-právní poměr mezi ručitelem a věřitelem
-lze zajistit i závazek nevzniklý
-závazek akcesorický a subsidiární (ručitel nastupuje až po dlužníkovi)
-vznik ručení – dohoda účastníků – není ale potřeba souhlas věřitele, ani dlužníka – věřitel je totiž oprávněn, ne povinen hojit se z ručitele (proto potřeba minimálně tichá akceptace)
-je možné za úplatu – dohoda o úplatě – nepojmenovaná smlouva
-náležitosti prohlášení – písemná forma – ústní = vznik pouze naturální obligace – musí být vymezení dlužníka plus závazek, ke kterému se ručení vztahuje – nemusí jít jen o peněžitý závazek
-ručení vzniká, i když neplatný závazek dlužníka pro nedostatek způsobilosti, pokud o tom nedostatku ručitel ví
-zákonné ručení – aplikují se ustanovení dobrovolného ručení (např. pokud banka vydá z podnětu obce komunální obligace – pak ručení obce)
a)akcesorita ručení – většinou se nelze zavázat za závazek neplatný
-nelze se také zaručit za naturální závazky
-nelze se zavázat k většímu plnění než hlavní dlužník
-věřitel nemůže cedovat samostatné nároky vůči ručiteli na třetí osobu
-pokud se ceduje pohledávka, je zde notifikační povinnost vůči ručiteli
-zrušením hlavního závazku se ruší ručení
-ručení nezaniká pro nemožnost plnění dlužníka ani pro zánik po
b)subsidiarita bučení
-prve se musí požádat o plnění dlužník, pak ručitel
-stejně tak žaloba na dlužníka je stejného účinku
-z tohoto pravidla dvě výjimky
a)dlužníkův pobyt není znám – je jasné, že nezaplatí
b)je jasné, že dlužník nezaplatí – např. při zamítnutí konkurzu pro nedostatek majetku
-lze ručit např. jen pro případ soudního vymáhání pohledávky
c)vzájemná práva a povinnosti ručitele a věřitele
-ručitel může žádat věřitele o informace o výši dluhu
-při výzvě věřitele k zaplacení ručitel stejné námitky jako dlužník – lze i započíst pohledávky
d)vzájemná p plus p ručitele a dlužníka
-měla by být součinnost
1)ručitel by měl napsat dlužníkovi, že věřitel po něm chce prachy – pokud mu dlužník nesdělí námitky proti věřiteli, nemůže je uplatnit pak proti ručiteli
2)pokud ručitel uspokojí bez vědomí dlužníka, námitky zůstávají
-spoluručení – lze víc dlužníků – pokud uspokojí jen jeden, může podíly vymáhat po ostatních
-zánik ručení
a)ručení trvá, pokud závazek zanikl novací privativní, i když zemře dlužník
b)zaniká zánikem hlavního závazku nebo vzdáním se závazku, případně splynutím nebo uplynutím času (ručení lze omezit)
Bankovní záruka
-může poskytovat jen banka
-vyloučen princip akcesority, proto
a)banka může vůči věřiteli uplatňovat jen takové námitky, ke kterým ho záruční listina legitimuje
b)lze samostatně cedovat bankovní záruku
-druhy bankovní záruky
a)bankovní záruka za úvěr
b)záruka za nabídku (záruka poskytovaná při veřejné obchodní soutěži spolu s nabídkou pro případ, že by oferent odmítl pak smlouvu uzavřít)
c)záruka za splnění
d)záruka na splátku (zajištění zpětného nároku příjemce, který řádně zaplatil, pokud nebude zboží ok)
e)záruka na konosament (zajištění rejdaře proti nevýhodám v souvislosti s vydáním zboží bez předložení originálu konosamentu)
f)záruka za placení
-obchodní zákoník nerozlišuje – jen dokumentární záruka(podmíněno předložením dokumentů) a společná záruka
-vznik bankovní záruky – vystavením záruční listiny bankou – nutné písemná forma – závazek banky splnit, pokud nesplní dlužník nebo nastanou jiné okolnosti v listině uvedené
-termínovaná záruka, nepodmíněná záruka (na první výzvu bez námitek)
-podmínkou je přijetí záruky jako jistoty věřitelem
-společná záruka bank – ne více jistoty, ale pohodlí věřitele jít si vyzvednout peníze tam, kde se mu to hodí – je možné buďto to, že banka dlužníka potvrdí záruku a banka věřitele ji potvrdí, pak regres banky věřitele k bance dlužníka, nebo jen oznámení bankou věřitele o záruce a banka věřitele pouze odpovídá za nesprávné oznámení
a)vztah věřitele a banky
-banka jen peněžité plnění
-podmínkou vzniku povinnosti – písemné oznámení věřitele – není podmíněné souhlasem dlužníka
b)vztah banky a dlužníka
-dlužník nemůže vůči bance uplatnit nároky, které by mohl proti věřiteli x neplatí, když měla banka zahrnuté do listiny nějaké nároky, které neučinila nebo netrvala na nějaké podmínce
c)vztah dlužníka a věřitele
-věřitel, který na základě bankovní záruky získal plnění, na které neměl nárok, je povinen toto vrátit a nahradit škodu – kogentní
-zánik bankovní záruky –např. uplynutím času, zbytek obecné předpisy o zániku závazku
Uznání závazku
-pokud se závazek uzná, platí vyvratitelná domněnka, že uznaný závazek v uznané výši trvá
-funkce preventivní a zajišťovací
-nemá uhrazovací účinky, jen se posiluje jistota věřitele
-jedná se o jednostranný úkon – lze i bezformálně, ale pro výslovné uznání nutná písemná forma
-stačí uznat jen závazek, není nutná výše (je lepší uvádět i důvod vzniku závazku)
-uznání konkludentním způsobem – závazek nesmí být promečený
a) placení úroku
b) částečné plnění závazku
-účinky uznání – uznání závazku účinky i proti věřiteli
-uznáním běží další 4 roky – maximálně 10 od okamžiku, kdy začala promlčecí lhůta běžet
Smluvní pokuta
-založen jen písemnou dohodou
-zajišťovací, preventivní a uhrazovací funkce
-v dohodě určena pokuta nebo způsob určení
- typický příklad lex generalis a spoecialis u ObchZ a ObčZ
-nejen jednorázová částka, ale i procentní sazba
-akcesorita závazku
-není to příslušenství, ale samostatný majetkový nárok
-je zde princip objektivní odpovědnosti – okolnosti vylučující odpovědnost nemají vliv na placení smluvní pokuty
-smluvní pokuta a hlavní plnění
a)zánik povinnosti je možné prosazovat zejména v případech, kdy je pokuta příliš vysoká
-soud – moderační právo pokutu snížit až do výše skutečné škody
-pokud vznikne z téhož porušení škoda ještě později, lze se jí domáhat
-nelze příliš nízká – šlo by o obcházení kogentního ustanovení o vzdání se nutné náhrady škody - nelze zvýšit x jde prohlásit za neplatné a nasolit k úhradě celou škodu
-neplatnost smlouvy=neplatnost ujednání o pokutě x ne pokud povinnost platit vznikla před neplatností
-nárok na smluvní pokutu vznikne až uplynutím doby, kdy věřitel bez zbytečného odkladu zažádá o její zaplacení
- v ObčZ ustanovení dispozitivní, že pokud nevznikne škoda, i tak se platí pokuta x jde to změnit
-pokud si strany nesjednají, že smluvní pokuta se netýká nároku na náhradu škody, pak je náhrada škody konzumována smluvní pokutou
-proto smluvní pokuta odhadní (odhaduje možnou škodu) x smluvní pokuta trestní (možné požadovat kromě náhrady škody)
-leda překážky způsobující nemožnost plnění osvobozují od smluvní pokuty, protože způsobují zánik závazku = zánik smluvní pokuty
- Změny obchodněprávních závazků
1.) Univerzální sukcese
-všeobecné nástupnictví do práv a povinností
2.) Cesse
a) cesse dobrovolná
b) cesse nedobrovolná – její zvláštní typ – cesse ex lege
-u nucen cesse 3 druhy případů
1)původní věřitel převádí pohledávku v důsledku minulé smlouvy
2)k přechodu pohledávky dochází rozhodnutím soudu (exekuce přikázáním pohledávky)
3)cesse ze zákona – do práv věřitele vstupuje ručící věřitel
a)dobrovolná cesse
-lze disponovat i s pohledávkou, která má vzniknout v budoucnu
-nerozhoduje vznik z kontraktu nebo z deliktu
-u kupní smlouvy lze cedovat pohledávku na zaplacení kupní ceny
-dle ObčZ nelze některé pohledávky cedovat – třeba ty, kde by se zhoršilo postavení dlužníka, nebo vázané na život dlužníka – cedovat také nejdou pohledávky vyloučené z postupu dohodou s věřitelem
- postupní smlouva – nevyžaduje se souhlas dlužníka- cessí přechází i akcesorická práva (příkazní nebo mandátní smlouva)
- cesse bezúplatná (odpovídá se za dobytnost pohledávky) nebo za úplatu
-za určitých okolností lze požadovat na cedentovi i vymožení pohledávky
-nutná notifikace – denunciace – do té doby může dlužník plnit cedentovi
- jde cedovat i zajištěnou pohledávku se zajištěním
Faktoring
-krátkodobé pohledávky – 90 až 180 dní
-dvě funkce – finanční a doprovodná (faktor si vede seznam dlužníků)
-náhrada za faktoring
a)faktoringová sazba (částka sražená z nominále pohledávky – kryje rizikovou položku – provizi)
b)poplatek za náhradu výloh spojených s evidencí
c)diskont
-80% ž 90% částky klientovi hned, zbytek po zúčtování
-faktoring – směs cesse, plní funkci úvěru a má funkci smlouvy příkazní
-nepravý faktoring – klient ručí za dobytnost pohledávky – blíží se bankovnímu úvěru zajištěnému postoupení pohledávky
-v českém právu
1)ručení klienta za dobytnost pohledávky
2)vázanost cesse na rozvazovací podmínku
3)důvod pro odstoupení od postupní smlouvy
- lze také kombinovat pravý a nepravý f – diverzifikace dobytnosti pohledávky
a)otevřený faktoring – notifikace dlužníkovi
b)tichý (nenotifikovaný) – dlužník nic neví
-některé podmínky vylučují notifikovaný faktoring
Forfaiting
-rozdíl od faktoringu
a)střednědobé až dlouhodobé pohledávky
b)pravidelně se vyžaduje ručení
c)forfaiter přebírá veškerá rizika
-uzavření obchodu zpravidla předchází forfaitingový příslib
-cesse křížená s úvěrem a zajištěním
a)směnečné zajištění
dodavatel vystaví směnku (výstavce), forfaiter (remitent), odběratel (směnečník) – musí jít o solasměnku
b)deffered –payment zajištění akreditivů – platba nenásleduje hned po předložení dokumentů, ale až po určité lhůtě, např. 90 dní
-poplatek forfaiterovi
a)pohotovostní provize
b)forfaitingová sazba– zahrnuje riziko
c) provizi
d)paušalizované náklady
e)vlastní diskont
Intercesse
-převzetí cizího závazku v cizím zájmu
-privativní (závazek dlužníka zaniká) a kumulativní (vedle cizího dluhu vlastní závazek)
-tichá intercesse – intercedent se od začátku zavazuje místo dlužníka
Privativní intercesse
- v ObčZ
Poukázka
-poukazatel(asignant), poukázaný a poukazníka (asignatář)
-poukazatel založí
a) poukazníkovi právo vybrat plnění u poukázaného
b)zmocní poukázaného, aby splnil poukazníkovi na účet poukazovatele
-předpokládá se dohoda mezi poukazovatelem a poukazníkem – musí poukazníkův souhlas
-může jít o jakékoliv plnění
-nutný právní vztah mezi poukazatelem a poukázaným, z něhož plyne právní důvod plnění
-poukázka má povahu pouze oferty – poukázaný musí přijmout x pokud je už dlužen, je pro něj poukázka závazná
-pokud přijme, nemůže jiné námitky než
a) plynoucí z obsahu poukázky
b)z jeho vlastních vztahů k poukazníkovi (např. započtení)
-pokud nepřijme, musí poukázaný informovat poukazatele
-na tomto principu inkaso, akreditiv apod.
Poukázka na CP
-odchylky od poukázky
a)výstavce jen banka
b)asignant a asignát mohou být jedna osoba
c)plnění pouze CP
-je na řad nebo na jméno plus převoditelná x není sama CP
Změny závazků v obsahu
Dohoda (Kumulativní novace)
-při privativní novaci právní důvod zaniká
-utvrzení v závazku – proto je to uznání dluhu nebo prétorský a soudní smír
-pokud se neví, o jakou novaci se jedná, je to automaticky kumulativní
-nemá vliv na zajištění závazku
Prodlení
-dlužníka nebo věřitele – upraveno nezávisle na ObčZ v ObchZ
-předpoklad – existence závazku
a)podstatné prodlení – určující faktor – účel smlouvy – pokud mohla druhá strana předvídat, že při takovém porušení nebude mít na plnění zájem, pak podstatné
b)nepodstatné = ten zbytek
-částečné prodlení – kus závazku
1)Prodlení dlužníka
-pokud nesplní řádně a včas
-nevyžaduje se zavinění
-následky –musí splnit plus škoda za prodlení kromě případů
a)škodu způsobil věřitel nebo vlastník věci
b)škoda by nastala i při splnění dlužníkovy povinnosti
-navíc úrok z prodlení – smluvená nebo zákonná sazba
-také možné odstoupení od smlouvy
-další podmínky a důvody lze sjednat ve smlouvě
2)Prodlení věřitele
-pokud nepřevezme řádné plnění nebo neposkytne spolupůsobení nutné ke splnění závazku
-za těchto podmínek v prodlení i za situace, kdy plní třetí osoba
-také podstatné a nepodstatné prodlení i částečné
-následky prodlení věřitele – dlužník nemůže být v prodlení – dlužník navíc může požadovat splnění závazku (nelze ale nutit žalobou dlužníka, aby žádal o úvěr, nelze nutit osobu, aby si skladovanou věc vyzvedla, protože to lze řešit jinak) – dlužníkovi vzniká také právo na náhradu škody a přechod nebezpečí škody na věci
-lze i odstoupit od smlouvy
Vadné plnění – dlužník je v prodlení – obsah závazku se mění (dle par. 324 odst. 2)
- Zánik obchodněprávních závazků
- rozlišuje se zánik závazků
a) s uspokojením věřitele
b) bez uspokojení věřitele
-úprava podmínek zániku je rozložena do 3 celků
a)oddělená úprava v ObchZ, která není doprovázena ObčZ
b)obecná úprava dle ObčZ
c)kombinace ObchZ a ObčZ
- zaniká vždy závazek, ne smlouva
1)Splnění závazku (soluce)
-plnění x splnění
-splnění – pú s konkludentní povahou
-někdy dojde ke splnění až spojením dvou projevů vůle stran – soluční smlouva
-splnění nemusí mít podobu soluční smlouvy – stačí jednostranný pú
-podmíněné závazky stran
a)genetické synallagma – neplatí závazek jedné strany = neplatí závazek druhé
b)funkcionální synallagma – pokud nemůžu splnit, nemůžu požadovat protiplnění
-právo odepřít plnění a odstoupit od smlouvy –lze námitku nejistoty pokud jedna strana ohrožena - může odepřít plnění
-pokud není ve smlouvě jinak ujednáno, po uplynutí určité lhůty je možné z důvodu nejistoty požadovat dodatečné zajištění závazku – pak odstoupení od smlouvy
- řádným splněním závazek zaniká x pokud plnil věřitel – nezaniká, vzniká subrogační regres ručitele vůči dlužníkovi
-subjekty plnění –plnění lze dlužníkem nebo třetí osobou (pokud plnění nevázáno na dlužníka a dlužník souhlasí- souhlas se nevyžaduje, pokud plní ručitel a dlužník porušil povinnost)
-plnit lze věřiteli nebo třetí osobě (na základě např. poukázky) – výjimečně lze plnit i jiné osobě – pokud není splněna notifikační povinnost u cesse
-pokud nevydá věřitel kvitanci (potvrzení o předmětu a rozsahu plnění), pak dlužník nemusí plnit
-předmět plnění – řádné plnění – lze poskytnout i náhradní plnění (surogát) – nutný věřitelův souhlas
-nelze plnění, které si věřitel neobjednal - aliud
-alternativní plnění – možnost dlužníka vybrat si z několika genericky nebo individuálně určených předmětů
-alternativa facultas – řádné splnění – předmět X, ale učiní se zadost i předmětem Y
A)způsob plnění – pokud není ve smlouvě, má právo ho vybrat dlužník
-dlužník také vybírá, který ze závazků věřiteli plní – pokud neurčí, plní se nejsplatnější – nejprve se plní příslušenství
-u peněžitých závazků se plní závazek, který je nejméně zajištěný
-varianty plnění – lze i opožděně, pokud věřitel neodstoupí od smlouvy
-musí se přijmout i částečné plnění – to znamená také uznání závazku a běh nové promlčecí lhůty
-částečné x dílčí plnění (dílčí určuje smlouva a závazek se nemá plnit najednou, ale postupně)
B)místo plnění
-řádné plnění = na sjednaném místě
-prve přednost smlouva, pak zákon
-nepeněžité závazky se plní v místě sídle dlužníka (místo podnikaní, sídlo, bydliště, pokud závazek vznikl u provozu – pak v místě závodu nebo provozovny)
-peněžité – u věřitele nebo u jeho banky
C)Čas plnění
-pokud pochybnosti, věřitel oprávněn požadovat plnění ihned po uzavření smlouvy a dlužník plní bez zbytečného odkladu
-žádost o splnění – věřitelova odkládací podmínka
-pokud má dobu plnění určit dlužník a neudělá to, pak určuje soud
-předčasné plnění
a)ve prospěch dlužníka – dlužník může dřív, ale věřitel nemůže požadovat
b)ve prospěch věřitele – může chtít hned, ale může předčasné plnění odmítnout
c)ve prospěch obou stran – změna smlouvy – možnost odstoupení od ní
-předčasné peněžité plnění – dlužník nesmí odečítat úrok z dlužné částky za předčasné splnění
Fixní smlouvy
-pokud prodlení, zánik závazku, pokud věřitel neoznámí, že na závazku trvá
Další způsoby zániku závazků
1)Započtení
-splacení pohledávky vzájemnou kompenzací –hlavní účel vyloučit placení
-specifický způsob změny závazku
-závazky zanikají jen do výše, do které se kryjí
-zanikají tak i akcesorické závazky
-účinky započtení zpětně – k době střetu pohledávek
a)jednostranné započtení
-lze jen u stejných stran pohledávky téhož druhu
b)dvoustranné započtení – lze i pohledávky různého druhu
-podmínky započtení
a)vymahatelnost u soudu
-pouze pokud je pohledávka započitatelná a s druhou, promlčenou, se střetly v době před promlčením, lze započíst
b) splatnost pohledávek – výjimkou par.
-jednostranné započtení je možné proti nesplatné také tehdy, pokud dlužník neplní peněžité závazky nebo pokud je nesplatná, protože dlužník o to požádal věřitele
c)neexistence zákazu –nesmí být vyloučena ani jedna ze započtení zákonem
-nelze započíst pohledávku ohledně zdraví
-jednostranné pohledávky u bank jen pokud vznikly dle smlouvy o bú
2)Dohoda a narovnání
-rozvazovací dohoda – může být přímým důvodem k zániku závazku
-dohoda stran může být také pojistkou k neukončení vztahu
a)prominutí dluhu –dvoustranný pú – nelze do budoucnosti
b)narovnání – napravuje pochybný právní poměr – je možné žádat úplatu
-nepozbývá platnosti ani poté, co se zjistí, že daná strana právo neměla
-musí být šetřena práva osob poskytujících zajištění
3)Uplynutí doby – ze zákona nebo domluvou
4)Následná nemožnost plnění
-povinnost dlužníka zanikne, pokud se stane plnění nemožným - nevylučuje to např. náhradu škody
-nemožnost plnění
a) nikdo nemůže plnit
b)někdo by mohl, daná osoba ne
c)plnění se stalo zakázaným
-nemožnost teoretická(logický rozpor) x praktická (nemá smysl plnit) x hospodářská
-nemožnost částečná x úplná
a)faktická nemožnost plnění
-objektivní nemožnost – zanikne - li předmět plnění
-subjektivní nemožnost – nemůže plnit daný člověk – musí zajistit a náklady na zajištění hradit sám – nezaniká závazek x pokud ovšem ze smlouvy neplyne nezastupitelnost plnění – zaniká závazek
b)právní nemožnost
-nedovolenost obchodu dle zákona
-plnění je vázané na úřední povolení a dlužník usiloval o jeho řádné vydání
c)hospodářská nemožnost –za ztížených podmínek, s většími náklady nebo v delším čase
-závazek nezaniká – jen ve výjimečných případech
d)částečná nemožnost plnění
-do předmětu se plnění stalo částečně nemožným
-pokud alternativní plnění – možnost splnění jinak x pokud nemožnost způsobila osoba, která nemá právo volby, pak druhá strana možnost odstoupení od smlouvy
-následky zániku závazku pro nemožnost plnění – povinnost vrácení plnění před zánikem smlouvy plus peněžité plnění s úrokem
-ten, na jehož straně je nemožnost, povinen uhradit náklady s tím spojené
-striktní rozlišení zániku závazku a právních důvodů nároku věřitele na náhradu škody – nemožnost plnění nevylučuje náhradu škody, pokud ovšem nenastala okolnost vylučující náhradu škody dle par. 374 – nemožnost plnění pro nástup nepředvídatelné a neodvratitelné překážky
5.)Smrt dlužníka nebo věřitele
-objektivní následná nemožnost plnění plus další podmínkou je vázanost na danou osobu
-u dlužníka pokud jde o povinnost neoddělitelnou, závazek zaniká, pokud jsou povinnosti oddělitelné od jeho osoby, nezaniká
=smrtí závazek zásadně nezaniká, ledaže by byla ona vázanost
6.)Zmaření účelu smlouvy
-odporuje požadavku pacta sunt servanta – další výjimkou je klauzule rebus sic stantibus, lze také omezit různými rozvazovacími podmínkami
-zmaření je možné jen za několika podmínek
a)musí dojít ke základnímu zmaření smlouvy – je jedno, jak zmařeno
b) základní účel musí být výslovně vyjádřen
c)zmaření musí být důsledkem podstatné změny okolností, za nichž byla smlouva uzavřena
d)k podstatné události musí dojít až po uzavření smlouvy
e)strana dotčená zmařením účelu musí odstoupit od smlouvy
=nenastává ex lege – je nutný jednostranný pú
-jedná se o snahu nezvyšovat dále náklady
-na rozdíl od odstoupení hradí škodu vzniklou odstupující strana - lze sjednat odlišně
7)Výpověď
-lze tím ukončit závazek
a)uzavřený na dobu neurčitou
b)s opakujícím se plněním
c)zdržovacího a to i z jiných důvodů než je protiprávní chování nebo objektivní důvod
-jednostranný právní úkon
-výpověď ze smlouvy na dobu určitou musí stanovit zákon nebo smlouva
-podpůrně je stanovena tříměsíční výpovědní lhůta
-vlastní zánik závazku až souběhem dvou skutečností
a)subjektivní (projev vůle účastníka)
b)objektivní(doručením výpovědi druhému účastníkovi a uplynutím stanovené lhůty)
8)Odstoupení od smlouvy
-jednostranný právní úkon
-možné jen tam, kde stanoví smlouva nebo zákon
-odstoupení vázané na porušení právní povinnosti v zákoně – sankční
-důsledkem je zánik všech práv a povinností – nároku na náhradu škody nebo smluvní pokuty vzniknuvší dřív se zánik závazku nedotýká
-plnění se vrací – peněžitá i s úroky
-nedotčená zůstávají ujednání jako rozhodčí doložka nebo věci, které si strany dohodnou (např. knot – how )
-odstoupení je platné doručením druhé straně
-sankční odstoupení – dvojí režim
a)podstatné porušení smlouvy
-pokud druhá strana ztratí zájem na plnění
-v pochybnostech nepodstatné porušení
-lze odstoupit ihned – nutné bez zbytečného odkladu odstoupení druhé straně
b)nepodstatné porušení smlouvy
-u toho je poskytnuta dodatečná lhůta k odstranění závad –pak odstoupení
c)předběžné odstoupení
-ještě před nepochybným porušením
-bez porušení povinnosti
-pokud neposkytne v dodatečné lhůtě jistotu nebo pokud prohlásí, že nesplní
9)Odstupné
-smluvní forma zániku – nelze se vyvázat jednostranným zaplacením části
-není vázáno na porušení právní povinnosti – smlouva se ruší od samého počátku
10) Prekluze
-přihlíží se z úřední povinnosti
11)Splynutí
-konsolidace nebo konfuze – ze zákona bez další povinnosti
12)Uložení do úřední úschovy
-v odůvodněných pochybnostech, kdo je dlužník nebo pokud je nepřítomen
-použití možné v případě donosnosti
-o přijetí věci zápis – je možné také odmítnout přijetí
-náklady skladování a rizika poškození a ztráty se přenáší na věřitele – protože je de facto splněno
-příslušný orgán – okresní soud, kde má být splněno
- Odpovědnostní vztahy v obchodním právu
Případy porušení povinnosti
a)opožděné plnění povinnosti
b)vadné plnění povinnosti
c)nesplnění vůbec
-tradiční dělení
a)odpovědnost za prodlení
b)odpovědnost za vady
c)odpovědnost za škodu
A)odpovědnost za prodlení
-nevčasné nebo nenáležité plnění
-objektivní odpovědnost – zproštění se, pokud v prodlení věřitel – nelze ani sjednat liberační důvody – ustanovení má totiž kogentní povahu
a)prodlení dlužníka
b)prodlení věřitele – ObchZ vychází z koncepce, že povinnosti má i věřitel
-účinky prodlení
a)možnost odstoupení od smlouvy
b)placení úroků z prodlení – jen v důsledku plnění peněžitého závazku –dnes jsou úroky z prodlení 7% plus repo sazba
- pokud si strany neurčí jinak, tak je část náhrady škody kryta úroky z prodlení
-úrok není sankce, nýbrž cena peněz
-příliš vysoké úroky z prodlení = neplatnost pú a odepření soudní ochrany
-přechod nebezpečí škody na věci – riziko přechází na osobu, která je v prodlení, nebo na toho, kdo nakládá s věcí v rozporu s povinnostmi ze závazku – není pak důležité, jestli škoda vznikla zaviněně
-liberační důvody u dlužníka– škoda vznikla věřitelem nebo vlastníkem věci nebo by se stejně stala – jde o to, aby neměl věřitel neodůvodněný prospěch, kdyby se škoda stala tak nebo tak
-liberační důvody u věřitele – jen pokud byla škoda způsobena porušením povinnosti dlužníka (jedno jestli zaviněným nebo nezaviněným)
-je možno kumulovat nároky – požadovat náhradu škody vedle splnění smlouvy nebo odstoupení
-smluvní pokuta – může být také slevou z ceny nebo věcné plnění
-lze sjednat i jiné sankce – další kontraktační povinnost, splatnost všech pohledávek
B)odpovědnost za vady
-specifický případ odpovědnosti za prodlení – nebylo plněno řádně
-vadné plnění je též důvodem změny závazků – pokud nezanikne odstoupením věřitele, mění se závazek v obsahu v závislosti na nárocích věřitele – závazek zanikne až uspokojením nových nároků
Druhy vad
I)faktické
a)množstevní (kvantity)a kvalitativní(jakosti)
b)odstranitelné a neodstranitelné
c)skryté a zjevné
d)podstatné a nepodstatné
e)záruční a mimozáruční
C)Odpovědnost za škodu
-předpoklady
a)protiprávnost
b)vznik škody
c)příčinná souvislost
d)předvídatelnost vzniku škody jakožto důsledku protiprávnosti
e)neexistence okolností vylučujících odpovědnost
a)protiprávnost
-porušení právní povinnosti omisivně nebo komisivně
b)vznik škody
-majetková újma vyjádřená v penězích
- především podoba
A)škody skutečné spočívající ve
1)zmenšení majetku poškozeného včetně nákladů spojených se vznikem a zjišťováním škody
2)v marně vynaložených nákladech
3)v nemožnosti vykonat určitá majetková práva
-skutečná škoda musí být už v době požadavku náhrady
B)ušlého zisku
-oč byl zkrácen do budoucnosti
-zkrácení o neoprávněný zisk nedává důvod k náhradě
-ObchZ nezná morální škody a nerozlišuje škody přímé a nepřímé (pokud se však prokáže nexus mezi vznikem vzdálené škody a protiprávní událostí
c)příčinná souvislost
-musí být věcná souvislost mezi deliktním jednáním a škodou
-za mezipříčiny odpovídá ten, kdo způsobil, že k nim vůbec došlo
-pravidlo – za pravidelného stavu věci by nenastala škoda
d)předvídatelnost
-lze uplatňovat jen u škod vzniklých porušením závazku – nelze u deliktních škod
-kriterium pro stanovení rozsahu náhrady škody
-nevztahuje se k subjektivnímu měřítku, ale k objektivnímu měřítku předpokladatelné pravděpodobnosti s přihlédnutím k okolnostech, které je druhá strana povinna znát
e)neexistence okolností vylučujících odpovědnost
-okolnosti vylučující odpovědnost – musí nastat kumulativně
a)vznik překážky nastal nezávisle na vůli povinné strany (neovlivnitelnost dlužníkem)
b)překážka musí znemožňovat (nikoliv jen ztěžovat) plnění alespoň přechodně
c)překážka musí být v době vzniku objektivně nepředvídatelná
d)překážka musí být v době určení splnění rozumnými prostředky neodvratitelná nebo nepřekonatelná
-ve dvou případech nejde o okolnost vylučující odpovědnost, i když byly všechny podmínky splněny
a)překážka vznikla až v době, kdy již byla povinná strana v prodlení
b)překážka vznikla z hospodářských poměrů dlužníka
Prevence
-obsažena v ObčZ
-ObchZ – dispozitivní ustanovení o oznamovací povinnosti – pokud strana ví, že překážka je nebo bude, musí neprodleně informovat – splnění až doručením notifikace
-zakročovací povinnost (kogentní) – dle par. 384
-v obchodněprávních vztazích je možné použít i prevenci dle par. 417 odst.
Druhy odpovědnosti za škodu
- v ObčZ
a)odpovědnost za škodu způsobená porušením právní povinnosti – pro obchod se nepoužije
b)odpovědnost za škodu způsobená provozní činností – pro obchod uplatnitelné
- objektivní odpovědnostní princip
a)způsobení škody neodvratitelnou událostí, nemající důvod v provozu
b)způsobení škody vlastním jednáním poškozeného
-rozsah a způsob náhrady škody – nahrazuje se
A) skutečná škoda
-zmenšení majetku před škodnou událostí
a)zničení, ztráta, poškození nebo znehodnocení věci
b)náklady vynaložené poškozenou stranou v důsledku škodné události
c)marně vynaložené náklady
d)ztráta majetkových práv
B)ušlý zisk
-to, co by za normálního běhu člověk získal
- možná limitace náhrady škody smluvním projevem
-abstraktní ušlý zisk – zisk, který se zpravidla dosahuje v poctivém obchodním styku
-kogentně vyloučeno moderační právo soudu
-pokud škoda vznikla porušením peněžitého závazku a není vyšší než úroky z prodlení, nehradí se
-způsob náhrady
a)peněžní (relutární)
b)in integrum restitutio – poškozená strana si musí vyžádat a navíc musí být tento způsob likvidace škody možný a obvyklý
- Čas jako obchodněprávní skutečnost
-normativní okruhy ohledně času
a)jaké právní následky se s plynutím času spojují
b)jak má být plynutí času počítáno
c)s jak dlouhou dobou má být nástup konkrétních právních účinků spojen
Počítání času
a) pokud se má akceptant vyjádřit do 3 dní – 1. května oznámení, 4. poslední den
b)pro lhůty podle týdnů, měsíců nebo let platí jiné pravidlo – pokud měsíc – pak 30.7 -30.8
c)pokud sobota, poslední den lhůty další pracovní den
Prekluze
-prekludují se práva z uzavření budoucí smlouvy
-právo zaniká uplynutím doby
Promečení
-zaniká pouze nárok
-soud může právo přiznat, pokud není vznesena námitka promlčení
-ObchZ má nezávisle upravené promlčení – dle ObčZ
-4 roky
-předmět promlčení – promlčují se všechna práva ze závazkových vztahů – výjimka je závazek uzavřený na dobu neurčitou
-promlčují se všechna práva majetková kromě vlastnického práva a všechna práva ze závazkových vztahů
-nepromlčuje se
a)vlastnické právo
b)práva obdobná k vlastnickému
-právo k obchodní firmě
-právo k obchodnímu tajemství
c)zástavní právo se nepromlčí dřív než samotná pohledávka
d)právo věřitele vůči ručiteli se nepromlčí před právem proti hlavnímu dlužníkovi
-počátek běhu promlčecí lhůty – začíná běžet, jakmile lze právo uplatnit u soudu – objektivní hledisko začátku promlčecí lhůty
A) pokud se jedná o právo na splnění závazku, pak začíná promlčecí lhůta běžet
1)dnem, kdy mělo být plněno
2)dnem, kdy mělo být započato s plněním
3)dnem, kdy mělo být poskytnuto plnění
4)dnem, kdy byla porušena povinnost zavázané strany
B)práva vzniklá z porušení povinnosti – ode dne, kdy byla povinnost porušena
-v tohoto principu výjimky
1)u odpovědnosti za vady
a)u práva z vad věcí
-ode dne předání věci oprávněnému
-ode dne porušení povinnosti věc převzít
b)u práv ze záruky za jakost běží ode dne oznámení vady
c) u právních vad ode dne, kdy třetí osoba své nároky uplatnila
2)u odpovědnosti za škodu
a)ode dne porušení povinnosti
b)práva vzniklá na dopravované věci
-ode dne, kdy měla být zásilka převzatá
c)ode dne neplatnosti pú, pokud je škoda způsobená neplatností
-promlčení práva uskutečnit pú
-délka promlčecí doby – objektivní – 10 let
-roční promlčení – zásilky nebo pactum de contrahendo
-běh promlčecí lhůty se staví, pokud věřitel učinil úkon jako zahájení soudního řízení – pokud nebylo rozhodnuto ve věci samé, pak nevyvratitelná právní domněnka, že lhůta nepřestala běžet
-dle par. 405 výjimka – i když není rozhodnuto meritorně, pak ještě rok po skončení řízení běh promlčecí lhůty
-přetržení promlčení = uznání dluhu
-limitace promlčení – 10 let – pro exekuce po promlčení – fikce 3 měsíců
- Ochrana třetích osob a spotřebitelů v obchodněprávních vztazích
ochrana víry 3. osob v zápis do OR - § 27/2,3
ochrana víry 3. osob při překročení rozsahu předmětu podnikání - § 13/4
ochrana věřitelů spol. při převodu jmění na společníka - § 69b/1
ochrana věřitelů při změně pr. formy - §
ručení společníků za závazky společníků u v. o. s., k. s.
tvorba ZK u kapitálových společností
zastavení obchodního podílu - § 117a/4
povinná nabídka převzetí při ovládnutí cílové spol. - § 183b
ochrana věřitelů při sloučení - § 220j, 220 x
ochrana spotřebitelů – z. o ochraně spotřebitele, ObčZ – spotřebitelské smlouvy § 55 ObčZ
ochrana osob dobrovolně volících režim ObchZ – par. 262
nekalá soutěž a ochrana spotřebitelů v ní
ochrana při nabytí od nevlastníka – kupní smlouva – par. 446
